es
Bakaláři
S09E34 - Taška
Zmatky kolem svatby. Povídka z oblíbeného cyklu Bakaláři 1980.Matka (J. Bohdalová) se třemi dcerami jede z Prahy do Kadaně na svatbu jedné z nich (N. Konvalinková). A jak to tak bývá, je to všechno v chaosu. Na nic není čas. Cestou navštěvují příbuzné v Žatci a naneštěstí ve zmatku zapomenou na ulici červenou tašku. Na tom by nebylo tak nic strašného, kdyby zrovna v ní nebyl občanský průkaz nevěsty, peníze, snubní prstýnky a všechny důležité věci ke svatbě...(Česká televize)
Más informaciónEpisodios
Temporada 3
Narozeniny
Nickou to začalo, v tragédii se rozrostlo... Povídka z oblíbeného cyklu Bakaláři 1974. Já myslím, že si nejdříve uděláme doma malou večeři, potom půjdeme do divadla a teprve potom na takovou velkou večeři s hudbou, vínem, tancem... Takto naplánoval manžel (J. Zahajský) oslavu 30. narozenin své milované ženy (M. Dvorská). Přitom manželce by stačilo, kdyby spolu byli celý den, jen sami dva... Jenže manžel nikdy neuměl dodržet slovo, přijít včas a vše se snažil vždy zahladit co možná nejlepší výmluvou... A tohle je začátek nepatrné lži, která vyústí v hádku a následnou minimální komunikaci manželů...(Česká televize)
Sobre el evento
Ke svému názvu přišli Bakaláři až o něco později. První pořad se jmenoval Kufr za dveřmi. O příběhy na toto téma tvůrci požádali psychiatra Miroslava Plzáka, Jaroslava Dietla a Vladimíra Menšíka. Vladimír Menšík tehdy napsal povídku o manželovi, který při banální hádce rozkopl dvířka od kredence a kufr, do něhož je jeho žena uložila, aby je odnesl opravit, považoval za vyhazov. Diváci byli nadšeni, psali a přáli si pokračování. Jaroslav Dietl svolil, že bude pro nově vznikající pořad psát scénáře, ale kde neustále brát témata? Další nápad si poradil i s tímto problémem: výzva, aby diváci psali své příběhy, vyvolal až nečekanou reakci. Dopisy, které během následujících let přišli do televize, by se daly počítat na desetitisíce. Pořad dostal název Bakaláři vědy manželské. „Bakalář byl ve středověku učitel, člověk, který předával zkušenosti. Řekli jsme si, že našimi bakaláři budou právě diváci. Ať se o své zkušenosti dělí, ať je předávají druhým,“ prohlásila Libuše Pospíšilová. Témata, která přicházela, však měla daleko širší okruh. Lidé se psali i věci, které dosud nikomu nesvěřili. Jeden z dopisů dokonce začínal slovy: „To bych neřekla ani panu faráři...“ A tak nakonec zůstali jednoduše jen Bakaláři.(oficiální text distributora)